Vast: The Crystal Caverns, aneb oroštuj si draka

Výrazně asymetrická hra, kde se každý snaží splnit svojí specifickou vítěznou podmínku. Rytíř se snaží umlátit draka, goblini znásilnit rytíře, drak se pokouší probudit, celé to kurva nějak přežít a zdrhnout (a po cestě si obvykle zakousnout pár goblinů), jeskyně se snaží spadnout všem zúčastněným na hlavu, no a zloděj se překvapivě snaží si nahrabat poklady. Asymetrie hry je fakt výrazná, každá z rolí se hraje totálně jinak. Pravidla jsou naštěstí psaná celkem rozumě, jen by snad neškodilo více ilustrací a herních příkladů. Nicméně na příliš velké množství nejasností jsem nenarazil. Problémem typickým pro takto asymetrické hry je trošku náročnost na úvodní vysvětlení pravidel. Do každého musíte nacpat pravidla specifická pro právě jeho roli, což logicky trvá déle, než říct jedny globální pravidla společná pro všechny. Taky je jasné, že první hru člověk těžko zahraje nějak extra dobře, prostě chvíli trvá, než každý pochopí různé interakce mezi rozdílnými "rasami". Vast je v tomhle směru naštěstí celkem lehce stravitelný. Po pár herních kolech už každý (kromě mě a mých goblinů :D) tak nějak zhruba věděl o co jde, a jak to orientačně hrát. Částečné negativum je občas delší čekání na tah, kdy někdy trvá trochu déle, než všechny postavy před vámi odehrají své kolo. Ale je celkem sranda sledovat co dělají ostatní, a často se vás akce ostatních i přímo týkají, takže to zdaleko není takový průser, jako u nějakého rozmáchlého eura. U hráče za jeskyni mi přišlo, že se občas trochu kope do řitě, protože jeho kolo vypadalo poměrně jednodušší a přímočařejší, než kolo ostatních. Jinak ale hra plynula celkem příjemně, stále bylo co dělat, co sledovat, co plánovat. A přestože jsem se obával, že někdo svojí roli naprosto nezvládne a bude úplně mimo hru, nebo naopak někdo šíleně pojede ostatní, v důsledku relativní přesílenosti své role, nakonec to skončilo velice těsně. Každý měl v podstatě šanci na vítězství. Jeskyně nespadla o jeden jediný dílek. Shit happens. Rytíř přežil gangbang goblinů s jediným životem, přičemž tento mrzký život byl k jeho velkému štěstí v předchozím kole vyléčen právě Jeskyní. Rytíř naopak téměř vykuchal zdrhajícího draka, který kvičící s posledním životem čelil finálnímu útoku, a s pravděpodobností 50:50 přežil hod kostkou, aby se následně ve svém tahu polomrtvý a připosraný strachy vyplazil z jeskyně na povrch a vyhrál. Zloděj zůstal v krabici, tedy nikdo netuší, jak to vypadá s ním :D. Každopádně mi přišlo, že ve čtyřech hráčích je hra docela dobře odladěná, i když toto je spíše otázka na někoho, kdo má za sebou mnohem více partií. Hra nabízí řadu různých dalších variant, kombinací stran, přidání terénů, atp.,  je samozřejmě otázka jak to bude s vybalancovaností hry při různých dalších kombinacích (předpokládám že bude více skřípat), ale minimálně variabilita hry vypadá velice solidně. Komponenty mi přijdou fajn, grafika je trochu specifická, ale líbí se mi, snad jen dílky jeskyně by mohly být trochu hezčí.  

 

- Asymetrie stran, naprosto odlišná hra za všechny zúčastněné

- Evidentně vysoká variabilita

- Značná míra interakce mezi hráči udržuje pozornost 

- Překvapivě i solidní atmosféra a feeling tématu hry

- Grafika, zpracování (kromě dílků jeskyně)

- Obtížnější na vysvětlení

- Někdy delší čekání na tah

- Některé role náročnější než jiné

- Lehce humusné dílky jeskyně - subjektivní